FAQ - Často kladené otázky, Akvaristika
Technika


Nejčastější otázky při pořizování akvária ohledně výběru jednotlivé akvarijní techniky a problémů s technikou při provozu akvária. Možná i Vy zde najdete něco, co Vám pomůže nebo dokonce, co jste ještě nevěděli.




Přehled jednotlivých témat :
¦  Ryby ¦  Rostliny ¦  Řasy ¦  Technika ¦  Voda ¦  Nezařazené ¦ 



Technika

Jak velké akvárium si mám pořídit?

Záleží na množství a druhu ryb, které chcete chovat. V každém případě se snažte pořídit akvárium o objemu alespoň 50 litrů. Pokud máte ale dost peněz, nic Vám nebrání pořídit si i několikasetlitrové akvárium - jeho údržba bude relativně jednodušší, náklady na provoz výrazně vyšší (světlo, topení). Více informací v článku Založení nového akvária.
zpět na obsah

Musí mít akvárium tvar kvádru?

Ne, záleží na Vás. Pokud budete chtít netradiční tvar, zamyslete se nejdříve nad účelností a estetičností daného řešení. Nezapomeňte, že stejně jako jiné akvárium, budete muset i toto pravidelně udržovat (čištění skel, odkalování, sázení rostlin apod.)
zpět na obsah

Jaký filtr mám koupit do akvária?

Na tuto otázku nelze jednoduše odpovědět - problematika filtrace akvária je často diskutované téma. Podle investice můžete pořídit buď vnější nebo vnitřní filtr, poháněný čerpací hlavou nebo vzduchovacím kompresorem. Velikost filtrační náplně by měla být v ideálním případě kolem 3-5% objemu akvária, což ovšem vnitřní power filtry nesplňují a pokud ano, mají příliš vysoký průtok. Ten je pro růst rostlin optimální 1-krát objem akvária za hodinu, pro náročnější ryby i několikanásobek objemu akvária za hodinu. Více se dozvíte v článkuZaložení nového akváia, technika nebo Externí filtr Fluval 204.
zpět na obsah

Potřebuji také vzduchování?

Obvykle není nutné. Pokud voda v akváriu proudí, difuzí se do vody dostane ze vzduchu dostatečné množství kyslíku. Rostliny fotosyntézou také obohatí vodu o kyslík.
Vhodné by naopak bylo při léčení ryb, kdy se obvykle odstraňuje filtr z akvária (dojde k zničení vnitřních kultur bakterií). Také pomáhá silně vířit vodu, aby nedocházelo k usazování některých chemických přípravků u dna, kde by zvýšená koncentrace mohla zapříčinit úhyn ryb. Déle by bylo vhodné použít vzduchování na noc při neustálém sycení co2 nebo v silně zarostlých nádržích, kde mohou rostliny v noci způsobyt výrazný úbytek kyslíku ve vodě.
zpět na obsah

Co je to elektronický předřadník (EP)?

Elektronický předřadník zcela nahrazuje elektroniku u zářivek - tlumivku, startér, eventuelně kompenzační kondenzátor. Oproti použití těchto součástek k provozu lineárních zářivkových trubic je EP výhodnější :

Hlavní nevýhodou je cena, která se pohybuje pro EP 2*36W kolem 600-800Kč (r. 2005, nedávno jsem koupil dva)
zpět na obsah

Jak výkonný zdroj světla potřebuji pro růst rostlin?

Při použití lineárních zářivkových trubic (asi nejvýhodnější zdroj světla) je vhodné od 0,3W/l do 0,8W/litr vody. Je to velice zavádějící údaj - záleží na druhu použité trubice (rozdíl svítivosti je někdy i více, než dvojnásobný), náročnosti pěstovaných rostlin, hloubce akvária. Při používání hnojení pomocí co2 je vhodný spíše vyšší výkon. Daná problematika může být velice rozsáhlá, takže čtěte dál : např. Osvětlovací kryt nad akváriem nebo stránky p. Pelikána, viz Odkazy.
zpět na obsah

K čemu je ve filtru dobré aktivní uhlí?

Aktivní uhlí dávají často výrobci k filtrům, kvůli nízké ceně a efektu, že od nich něco dostanete navíc. Málo kde však napíší, že je zbytečné ho ve filtru stále používat. Aktivní uhlí se hodí k odstranění některých chemických nečistot z vody jako jsou zbytky léčiv atp. Dále může být výhodné jeho použít při zakládání akvária, kdy pomůže chemicky i mechanicky rychleji vyčistit vodu. Po určité době (dny - týdny) dojde k nasycení uhlí a je nutné ho vyndat, jinak dojde k uvolňování v něm nashromážděných látek zpět do vody. Navíc má příliš malé póry, než aby se v něm dokázaly usadit nitrifikační baktérie, takže jeho dlouhodobé používanání je nejen zbytečné, ale i nevhodné.
zpět na obsah

Chtěl bych vyzkoušet přihnojování rostlin co2, ale nechci utrácet.

Nejjednodušší způsob je zkusit vyrábět co2 kvašením - všichni to znáte při výrobě vína :) Provrtáte uzávěr PET lahve, prostrčíte jím vzduchovací hadičku, na její druhý konec dáte vzduchovací kamen (nejlépe lipové dřívko) nebo konec dáte do nasávání filtru pro lepší rozpouštění plynu. Vezmete 2l PET lahev, do poloviny napustíte vodou, přisypete 1 až 2 hrnky cukru, rozmícháte 1/4 až 1/3 malého balení kvasnic (celkem váží tuším 42 nebo 48g). Vše důkladně rozmícháte a zavřete již připraveným víčkem s hadičkou. Za několik minut až hodin (záleží na teplotě vody, množství kvasnic a cukru) se začnou produkovat bublinky co2.
Nutno podotknout, že tento způsob výroby není ideální a při příliš silné produkci co2 může dojít až k úhynu ryb, do vody se může dostat odbsah PET lahve, což způsobí malou katastrofu v akváriu, nebo může dojít k vytečení akvária (samospádem, pokud jste lahev neumístili nad úroveň akvária nebo nepoužili zpětný ventil).
Podrobně, včetně schéma a fotografíí, se o této metodě dozvíte na stránce s popisem mého akvária - přihnojování.
zpět na obsah

Jak snížit proudění vody v akváriu?

Jestliže nemáte filtr, který má nějakou klapku nebo ventil, kterým lze přímo regulovat průtok vody čerpadlem, je možné snižit proudění vody několika dalšími způsoby. Jením z nich je více filtrační nápně ve filtru - to lze použít u vnějších filtrů, u vnitřních to asi příliš nemá význam, protože mají stejně objem na filtrační hmotu příliš malý, než aby se tam něco ještě vešlo.
Pokud chcete tedy snížit proudění přímo vycházející z vyústění filtru, je nejvhodnější použít tzv. rozstřikovací rampu. Ačkoliv to možná zní dost komplikovaně, nejedná se o nic jiného, než o provrtanou trubku. Sám to v akváriu používám - provrtal jsem novodurovou trubku dostatečným počtem děr průměru asi 5 mm, ucpal jeden její konec a druhou stranou nasadil na hadici, kterou proudí voda z filtru. Tuto trubku pak zajistěte v akváriu nejlépe ve vodorovné poloze (svisle se mi vůbec neosvědčila).
Jestliže Vám ani toto nestačí, dalšího snížení proudění vody dosáhnete například nasazením filtrační pěny (biomolitanu) na rozstřikovací "rampu"
zpět na obsah

Jak často by se měl čistit filtr?

Záleží jaký filtr v jakém akváriu - některé biologické filtry vydrží bez údržby měsíce a naopak mechanické předfiltry by se mohli čistit klidně každý den. Používate-li v akváriu menší vnitřní filtr, s malým obsahem filtrační náplně, doporučuji ho čistit jednou týdně (nebo i dříve). Malý odsah filtrační hmoty se velice rychle zanese nečistotami a takový filtr si snimi nedokáže poradit.
Větší filtry umístěné mimo akvárium nebo i v akváriu s dostatečně nízkým průtokem se tolik nezanéší (a pokud ano vydrží rozhodně déle). První část filtrační náplně sloužící k zachycení mechanických nečistot a organických zbytků je ale stejně potřebné pravidelně čisti - sami si najdete interval, kdy je třeba tuto část filtru čistit. U mě to bylo jednou za 1-2 týdny. Další jemnější náplně sloužící především k biologické filtraci a pracující s relativně čistou vodou není potřeba čistit tak často - vlastně je téměř nežádoucí je čístit, ale občas to neuškodí.
Podrobně vysvětlenou údržbu akvária včetně čištění filtru najdete v článku Pravidelná údržba akvária - Filtr
zpět na obsah

Jakým způsobem snížím teplotu vody v akváriu?

Pokud máte peníze nazbyt, můžete si koupit chladící agregát - potřebujete ale hodně peněz nazbyt. Cena se pohybuje tak od 10-ti tisíc. Pro většinu akvaristů je to tedy nepoužitelné řešení.
Další způsob je ovšem dalo snáze dostupný. Stačí do krytu namontovat jeden nebo i více ventilátorů z počítače a zajistit odvádění horkého vzduchu ze zářivek (nebo jiného zdroje světla). Tímto způsobem se dá během roku teplota udržet v požadovaných mezích a v létě, kdy dochází k přehřívání akvária, to také dokáže snížit teplotu o několik stupňů.
Další jednorázové metody mohou být v přímém ochlazování vody - tedy například v létě můžete do akvária do proudící vody vložit PET lahev se zmrzlou vodou. Menší akvárium takto jistě může přežít několikadenní tropická vedra, pokud budete tento postup pravidelně opakovat. U většího akvária se to bohužel neprojeví.
Další možností je jemné vzduchování chladnějším vzduchem (třeba z chodby). Pokud se teplota v akváriu dramatičtěji zvýší je vůbec vhodné začít vzduchovat - s rostoucí teplotou totiž klesá obsah rozpuštěného kyslíku ve vodě.
zpět na obsah

Neustále se mi ucpává sací koš vnějšího filtru, co s tím?

No, musím se přiznat, že tohle je opravdu problém a trvalo mi poměrně dlouho, než jsem to uspokojivě vyřešil. Na sací koš stačí nasadit (bio)molitan. Ovšem záporů je hned několik. Aby to fungovalo jak má, je třeba použít docela veliký kus molitanu. Pokud použijete malý, bude se zanášet ještě rychleji než sací koš a budete ho muset pravidelně čistit (a při tom vždy zvíříte veliké množství nečistto v molitanu usazených). Já použil v 250-ti litrovém akváriu kus hrubého fitračního molitanu o rozměrech 9 * 9 * 25 cm a to hned tak někdo do akvária nechce. Také jsem se tomu bránil, ale nekonec je umístěn v zadním rohu a je zarostlí Vallisnerií gigantea, takže není vůbec vidět. Jeho čistění je díky jeho velikosti jednou za čas (odsátím hrubých nečistot jako při odkalování)
Na druhou stranu to má i kladné stránky : od té doby téměř odpadla údržba externího filtru, protože se do něho nečistoty jednoduše nedostanou. Objem filtrační hmoty jsem zvýšil o 2 litry, což je téměř tolik, jako má sám filtr.
zpět na obsah

Mohu použít k osvětlení akvária úsporné žárovky (kompaktní zářivky)?

Ano, ale je dobré vědět, kdy je to výhodné. Za prvé - úsporné žárovky nejsou úspornější než lineární (obyčejná) zářivková trubice. Pokud tedy můžete použít zářivku o nějaké základní délce běžně vyráběné, neváhejte. Čím delší zářivková trubice, tím menší ztráty a protože úsporná žárovka je malá zářivková trubice, má tedy vysoké ztráty (ve srovnání s žárovkou je ovšem velice úsporná).
Pokud tedy trváte na úsporné žárovce, buďte si jisti, že bude mít kolem sebe dostatek prostoru a odvětrávání. Vysoká teplota jim neprospívá a silně zkracuje jejich životnost - mě v uzavřeném akvarijním krytu nevydrželi déle jak 4 měsíce, zatímco ve větraném (otevřeném) svítí již déle jak rok. Jak už jsem řekl na začátku, je vhodné je použít tam, kde nelze použít zářivku, tedy na malá akváriu. A právě nad malým akváriem se mi tyto kompaktní zářivky s výkonem 11 nebo 14W docela osvědčili. Mají ovšem jednu zásadní nevýhodu - je to bodový zdroj světla, takže pod žárovkou může vysoká intenzita světla podporovat růst zelené řasy.
zpět na obsah

Jaký výkon topení potřebuji na vytápění akvária?

Obecně doporučovaný výkon topítka 1W na 1 litr vody mi na akvárium umístěné doma v pokoji přijde zbytečně mnoho. Pokud se teplota v místnosti celoročně pohybuje okolo 23°C a více, možná se obejdete bez topíítka. Osvětlení nad akváriem vody o těch několik stupnů ohřeje.
Jestliže je v místnosti 20°C a více, bude stačit topení o výkonu 0,5 - 1 W na 1 litr vody. Sám mám dokonce méně než 0,5W / litr a také to stačí (ačkoliv pokud v zimě málo topím nebo moc větrám, teplota vody v akváriu se neudrží na 25°C a začne klesat).
Pokud plánujete chov teplomilnějších druhů ryb a budete potřebovat teplotu vody okolo 30-ti °C měli byste uvažovat o výkonu rozhedně vyšším, než 1W / litr.
zpět na obsah

Stačí v akváriu jedno silné topítko nebo je lepší více s nižším výkonem?

U větších akvárií (nad 200l) považuji za vhodné (ne-li nutné) mít raději 2 topení s polovičním výkonem, než jedno silné. To silné se může přehřívat a obvykle se rychleji "spálí". Lokální silné ohřívání není ideální ani pro ryby, protože v tom místě (pokud je v akváriu slabší proudění vody) může být teplota vody znatelně vyšší.
Z toho důvodu považuji dvě topítka, každé na jiném konci akvária, za lepší řešení. A nakonec, pokud sedno přestane fungovat, máte ještě to druhé.
Za ideální potom považuji kombinaci klasického akvarijního topítka a topného kabelu zahrabaného ve dně. Způsobuje totiž větší proudění vody - nezkoušel jsem to, ale prý to více vyhovuje i rostlinám.
zpět na obsah

K čemu je dobrý topný kabel?

Topný kabel se používá v kombinaci s klasickým topením v akváriu. Jeho délka je několik metrů, takže se rovnoměrně natáhne po celém dně akvária. Teplá voda u dna způsobuje mírné proudění ve dně, takže se snáze prokysličuje a nedochází v něm k zahnívání. Distribuce tepla do akvária je také mnohem lepší a nemělo by docházet k lokálním odchylkám (studená x příliš teplá voda).
Údajně prospívá vyhřívané dno i akvarijním rostlinám - sám jsem to nezkoušel, tak to nechci tvrdit s jistotu.
Topný kabel kupujte pouze topný kabel určený do akvárií (nikoliv terárií). Nevím, zda se již dnes vyrábí kvalitní výrobky, ale dříve bylo hodně reklamací kvůli nedostatečné izolaci a následnému probíjení. Z toho důvodu je také nutné, aby byl topný kabel uzpůsoben k napájen z transformátoru s výstupním napětím 12, 24, max 50V (to už ale není ve vodě bezpečné).
zpět na obsah




Přehled jednotlivých témat :
¦  Ryby ¦  Rostliny ¦  Řasy ¦  Technika ¦  Voda ¦  Nezařazené ¦ 



Pokud jste nenašli odpověď na Vámi hledanou otázku, zeptejte se v diskuzním fóru! Ostatní akvaristé nebo já Vám jistě rádi poradíme, pokud budeme znát odpověď.