Odchov pancéřníčka Corydoras paleatus


Několikrát se mi již Pancéřníček skvrnitý vytřel v 250-ti litrovém akváriu, ale jikry nikdy nevydrželi tak dlouho, aby se z nich vykulil plůdek. Tentokrát jsem si řekl, že zkusím jikry přendat do prázdného akvária a zkusím odchovat alespoň pár rybek - i z jedný bych měl radost :)
Jen pro úplnost - nikdy jsem ještě žádné ryby neodchoval až na Pavý oka, které ale nepočítám, protože ty se odchovají v podstatě sami.


Tření Corydoras paleatus

Jednoho dne ráno jsem si všiml nebývalé aktivity pancéřníčků a po chvilce sledování zjistil, že se právě vytírají. Kolem samičky neustéle dotíral jeden až tři samečci (více jich v akváriu ani nemám) a ta postupně lepila jikry na sklo, rostliny apod. Pokaždé vypusila 1-3 jikry, které si nalepila na zadní břišní ploutve (nevím, jak se jim odborně říká), poté někde ztuhla a nechala samečky oplodnit jikry. V klasické tzv. T poloze jsem ji viděl jen několikrát, většinou si lehla nějak na bok do rostlin, na dno atp. Poté očistila sklo a nalepila na něj jikry, které měla doposud mezi ploutvemi a celý proces začal nanovo.
Tření trvalo asi hodinu, než jsem si všml, jak černá neonka s chutí užírá čerstvě nakladené jikry. Bylo mi jasné, že pokud jikry nechám v akváriu, do dvou dnů se opět ztratí a z výtěru nic nebude. Sundal jsem tedy kryt akvária a začal jikry sbírat a lepit do čisté misky s akvarijní vodou. Šlo to velice špatně, protože jikry se opravdu hodně lepí a pokud se mi je konečně podařilo opatrně odlepit ze stěny akvária, měl jsem problém je odlepit z prstů. Nakonec jsem nasbíral něco kolem 20-ti jiker - zbytek byl nalepený v rostlinách, takže jsem neměl šanci je sebrat nepoškozené a jak jsem si později všiml, výtěr ještě nebyl u konce a pancéřníčci ještě nějakou chvíli pokračovali. Tyto jikry jsem už nechal svému osudu.
Fotky z tření si můžete prohlédnout v galerii - sekce ryby

Zřízení akvária s jikrami

Vyhrabal jsem staré, malé, 25 litrové, akvárium a z 1/3 napustil vodou (trochu z velkého akvária, většinu surovou vodovodní vodou), umístil do něj vzduchování (ze začátku hodně silné) a misku s jikrama. Teplota se ustálila na 22-23°C. Mezitím jsem dal do 250 l akvária filtr poháněný vzduchem, aby se trošku zaběhl. Běhen asi tří dnů jsem postupně doléval do akvária s jikrami surovou vodu až jsem se dostal k objemu kolem 20-25 litrů.
Ještě k akváriu - má spoustu děr dolepených silikonem, který se používá na koupelny apod. a údajně uvolňuje do vody protiplísňové látky (pro ryby jedovaté). Také má na odchov pancéřníčků příliš veliké dno - potěr nedokáže aktivně hledat potravu a na tak velikém prostoru mám obavy, že potravu opravdu nenajde. A nakonec - 25 litrů vody na 20 jiker...není to trochu nepoměr?

Vysbírané jikry Nádoba s jikrami, vzduchování Celkový pohled na akvárium s jikrami

Vykulení plůdku

V závislosti na teplotě se plůdek vykulí asi za 4 - 6 dní, u mě to při teplotě 22-23°C trvalo 5 dní. Z původní světlé barvy jikry postupně tmavnou až do hnědé těsně pře vykulením. Několik dní starý plůdek Pancéřníčka skvrnitéhoPřekvapivě žádná z jiker nesplesnivěla - myslím, že tomu pomohla surová voda ještě se zbytky chloru a z naprosté většiny jiker se vykulil plůdek.
Plůdek by měl kolem 4 dnů trávit žloutkový váček a už čtvrtý den začít přijímat potravu. Tady již začíná trochu nejistota, protože jsem se na internetu nedozvěděl nic přesného - někde jsem se dočetl, že plůdek začíná přijímat potravu již druhý nebo třetí den, jinde zase až čtvrtý.

Potrava

Mírně odrostlí potěr Pancéřníčka skvrnitého Stejně tak jako nejistota, kdy začít poprvé krmit jsem nevěděl, čím krmit. Nejčastěji jsem se dozvěděl, že je nejlepší začít s Žábronožkou solnou. S tím jsem měl ale trochu problém, protože jsem ji nikde nesehnal a pokud ji měli, pouze kilové balení. Větší potěr lze údajně krmit sekanými nitěnkami a postupně ho navykat na umělá krmiva. Kámen úrazu tedy zůstává, čím krmit drobný potěr. Třetí den jsem zkusil pár špetek umělého krmení Sera - micron (kde se chlubí, že je vhodné pro téměř všechen potěr jikernatých ryb) a čtvrtý den jsem zkusil na drobno rozsekané mražené nitěnky. S těmi je problém, že pokud je ryby ihned nesežerou, velice brzy se z nich vše vyluhuje do vody a naprosto bezbarvé zbytky již nikoho nenalákají. (Potěr sekané nitěnky nepřijímal ani po dvoutýdnech)
Ještě několik dní poté, to vypadalo, že potěr nic nežere - zkoušel jsem ho několikrát denně krmit Sera Micron, malé kousky tablet Dajana-Pet. Tableta se totiž ve vodě dobře rozpouští na drobné částečky, které obvykle mírně zakalí vodu. Jindy je to naprosto nežádoucí, v tomto případě jsem to považoval za plus.
Mírně odrostlí potěr Pancéřníčka skvrnitého Asi 5 dnů po vykulení potěr viditelně přijímá potravu - prozatím jen Sera - micron, kousky tablety, ačkoliv jsou rozpuštěné na velmi malé kousky, jsou stále příliš veliké. Viditelně je začíná potěr přijímat až asi po týdnu krmení. Přibližně po dvou týdnech krmení začínám zkoušet JBL Novo Grano mix, což jsou malé granule. Jsou příliš veliké, ale po jejich drobném rozdrolení je potěr přijímá dobře.
Jak je tedy zřejmé, počáteční obavy týkající se vhodné potravy potěru, se nenaplnily. Rybky bez problémů přijímají potravu umělou. Od dvou týdnů již krmím směsí různých krmiv. Do malé plastové zkumavky nalámu trochu Dajana-Pet tablety, nasypu JBL Novo GranoMix, trochu vloček LON nebo Tetra a plastovým míchátkem vše rozdrtím na velikost odpovídající malým (postupně rostoucím) rybkám.
Zpočátku po krmení výhradně Sera - micronem jsem ho musel přidávat i k drceným tabletám, jinak ryby nezaregistrovali, že mají na dně krmení a nezačali ho hledat. Později si na něj zvykli a nemusel jsem je již stimulovat původním umělým krmivem, na které byli navyklé z prvního týdne.

Výměna vody

Od čtvrtého dne, kdy začínám experimentovat s umělými krmivy a hledat, na které se potěr chytne začínám víceméně pravidelně měnit mezi 1/3 až 1/2 vody každý den. Sice vzhledem k malému množství potěru na tak veliký objem vody to vůbec není nutné, ale protože se snažím potěru poskytnout dostatek potravy...jednoduše řečeno překrmuji, což je u malého potěru nepřijatelné, protože je mnohem citlivější na čistotu vody (paradox : děkuji, za velký objem vody :)
Vodu měním za pár hodin odstátou a provzdušněnou vodovodní vodu a při tom vždy odsaji ze dna zbytky potravy.
Postupen času, když vím, jakou potravu ryby přijímají a naučím se jim dávkovat správné množství, aby nezůstávalo na dně příliš zbytků měním 10 l vody jednou za 3-5 dnů, s větší velikostí a odolností ryb 1-krát za týden. Teplotu vody udržuji na 24°C.

Úspěšnost odchovu, oplodněnost jiker

Co mě překvapilo, bylo vykulení plůdků ze všech jiker, které jsem posbíral - bylo jich přesně 18. (vím, že to je málo - něco stihly sežrat ryby, některé jikry byly v rostlinách, takže nedostupné, navíc jsem jikry vyndal ještě před skončením tření a chvíli poté se objevily v akváriu další). Ani jedna z jiker tedy nesplesnivěla a z každé se vykulil plůdek...a co více, všechen potěr začal přijímat umělou potravu, a ani jeden neuhynul.
Ztráty tedy 0,0%. (alespoň prozatím)

Následující část textu je psána s 5-ti týdenním odstupen...

Závěrečné shrnutí

Po několika průběžných aktualizacích článku v době růstu potěru jsem se rozhodl článek uzavřít. 6 ks rybek, které mají v době poslední aktualizace článku asi 15-20 mm, jsem přelovil do mého většího 250-ti litrového akvária, abývající kusy ještě nevím...asi je zkusím udat v akvaristice, protože tolik jich mít zase nechci a pokud to nevyjde, stanou se holt dalšími obyvateli některého z akvárií.
Kolik, že tedy přežilo ryb? Všechny bohužel ne a musím se přiznat, že je to moje chyba. Postupem času jsem potěr krmil značně nepravidelně a občas i jeden den zapomněl, což pro dospělou rybu není žádná katastrofa, ale pro vývoj ještě malé rybky to může mít negativní vliv a možná až stagnaci a zpomalení růstu. Možná proto se mi zdá, že na svůj věk jsou ryby stále docela malé (ačkoliv nemám možnost srovnání). Úmrtí asi 4 jedinců mohlo být způsobeno již zmíněnou nedbalostí při krmení nebo k tomu mohlo alespoň přispět. Za hlavní důvod ale považuji výpary z epoxidového lepidla. Aniž jsem si to uvědomil, dal jsem k sobě do pokoje schnout čerstvě natřené akvarijní pozadí. Na zbývající akvária to nemělo zjevně vliv (nevzduchuji), ale u potěru, který je mnohem citlivější, navíc vzduchuji a filtr je poháněný vzduchem. Tím se předpokládám do akvária dostaly toxické látky. Chybama se člověk učí... :(

Po dalších téměř dvou měsících přidávám k článku další fotky rostoucích rybek pancéřníčka skvrnitého. Na první je vidět rozdíl velikosti dospělého Corydoras paleatus ve srovnání s malou rybkou. Ten červený flek u tlamky odrostlého potěru je patentka - ostatně je jich tam na dně vidět víc.
Na druhé je pak jedna rybka, která konečně stála za zveřejnění na webu - jak jsou malé, velice špatně se fotí a na 10 cm od skla akvária úplně zanikají detaily.

Článek vytvořen : 15.9.2005
Článek aktualizován : 29.12.2005