Sladkovodní krevetky Caridina japonica


Dříve jsem na této stránce popisoval mé zkušenosti s krátkým chovem krevet Neocaridina sp. Po nákupu pravých krevet Caridina japonica jsem si ale na první pohled uvědomil, že první krevety, které jsem měl, nemohly být proslavené CJ neboli Yamato Numa Ebi, někdy označované také jako Amano shrimp.

Obsah stránky :

Jak poznáme krevetu Caridina japonica

Kreveta Caridina japonica Kreveta Caridina japonica, čistí se zadníma nožkama Kreveta Caridina japonica, řasožravá krevetka

CJ patří mezi největší řasožravé krevety, samice dorůstá do velikosti 5 cm, samec bývá menší a zpravidla jeho velikost nepřesáhne více než 3,5 cm. Hlavním charakteristickým znakem těchto krevetek jsou 3 řady červených (až červeno-hnědých) teček nebo čárek na bocích (ve spodní části trupu jsou náznaky další čtvrté řady). Toto žádné jiné krevety nemají. Pozor, některé krevety rodu Neocaridina, které se u nás dají také sehnat mohou mít na boku jednu, možná i dvě řady málo znatelných červených teček. To mě zmátlo při prvním nákupu těchto krevet a na první pokus jsem si přinesl již zmíněné Neocaridiny.
Dalším výrazným znakem je žluto-béžový pruh na zádech začínající u očí a končící před ocasem. Tyto znaky by Vám měli pomoci k úspěšnému nákupu - hlavně se nespoléhejte na pojmenování v obchodech nebo informace od prodávajících. Často bývají krevety označeny špatným jménem a mohlo by se Vám stát, že si domu přinesete nejenže nepravé Caridina japonica, ale třeba i dravé krevety označované jako Atrax sp. Stejně tak rady prodavačů mohou být značně zavádějící - pro některé může být kreveta jako kreveta (s čím jsem se již setkal).

Před nákupem si je tedy dobře prohlédněte a sami si určete, zda to jsou nebo nejsou Vámi požadované krevetky Caridina japonica.
zpět na obsah

Historie a původ Amano shrimp

Caridina japonica Proč Amano shrimp? Právě Takashi Amano byl jedním z prvních, kdo začal tyto krevety roku 1983 v akváriích používat. Větší množství krevet má v počátcích po novém založení akvária za úkol vypořádat se se všemi druhy řas, které se v čerstvé nádrži obvykle vyskytnou. Po postupném stabilizování prostředí v akváriu nemusíte dalších několik měsíců odstraňovat zbytky řas a ruduch vytvořených v prvních týdnech nebo měsích provozu akvária, protože právě tyto krevetky to dělají již od začátku za Vás. Po odeznění problémů a symtomů nově založené nádrže můžete většinu krevet odebrat a dát je do jiného, nově zakládaného akvária, přičemž malá skupinka se dál stará v původním akváriu o nově se objevující řasy (a ruduchy) a samozřejmě tvoří také jakousi zdravotní policii. Jsou to všežravci, takže se postarají o jakékoliv zbytky krmiva, řas, případně uhynulé ryby, plže apod.
zpět na obsah

Chov

Kreveta Caridina japonica Jak jsem již zmínil, Caridina japonica jsou sice řasožravé krevety, ale jsou to všežravci. Lidé, kteří si ji chtějí pořídit pouze kvůli požírání řas a především černé štětičkové řasy (ruduchy) musím zklamat. To že je dáte do akvária automaticky neznamená, že máte od řas pokoj. Krevetky spořádají v akváriu vše co najdou, to znamená zbytky potravy, zbytky roslin nebo i rostliny jako takové (pokud nemají tuhé listy), řasy, uhynulé živočichy, zkrátka vše a dávají samozřejmě přednost chutnější a kvalitnější potravě. Zelené řasy bych zařadil někam doprostřed pomyslného jídelníčku, ruduchy pak až někam dospod a naopak krmení ryb na vrchol. Pokud tedy budou mít krevety dostatek krmení určeného rybám, umělé, mražené snad i živé (nevím), nepočítejte, že se budou trápit s černou řasou. A buďte si jisti, že se postupně naučí být velice vnímavé vůči krmení pro ryby a mohou u něho být dokonce dříve než ony (obzvlášť pozor na tabletové krmivo pro sumce a pancéřníčky, které jim spadne přímo pod nos).
Protože to nejsou ryze tropičtí tvorové, vyhovují jim teploty mezi 23 - 28 °C, v jednom zdroji jsem našel dokonce minimální teplotu 15°C, ale to už se mi zdá opravdu hodně málo. Naopak vysoké teploty nad 30°C jim nedělají dobře a mohou způsobit až úhyn krevet. Náročnost na kvalitu vody není nijak vážná - vyhovuje jim pH v rozmezí 6,8 až 8,0, snesou i velice tvrdou vodu, včetně nižších koncentrací soli. Nízké pH a měkkou vodu snášejí hůře, než mírně zásaditou a tvrdou.
Caridina japonica Jako většina bezobratlích živočichů jsou i krevetky velice citlivé vůči těžkým kovům a případným chemikáliím v akvarijní vodě. Co se týče citlivosti vůči dusičnanům, ačkoliv některé zdroje tvrdí, že vyžadují čistou vodu a hodně nízké hodnoty NO2 i NO3, podle mě snesou bez problémů střední hodnoty. Jeden zdroj na internetu popisuje pravidelné rozmnožování a úspěšný chov při 40ppm NO3.
O průměrném věku toho moc nevím a ani na internetu se tato informace příliš nevyskytuje - zmínka je o 3 letech.

Kreveta Caridina japonica - svléklý krunýř Za zmínku stojí pravidelné svlékání krunýře - pokud tedy najdete v akváriu torzo krevetky, ještě se nemusíte bát, že Vám jedna uhynula. Dost možná se jedná právě o svlečený krunýř. Ten bývá téměř průhledný, poměrně špatně viditelný a až po několika hodinách (spíše desítkách) začíná mít výraznější bílou barvu. Postupně se ve vodě zcela rozpadne, troufám si říci, rozpustí. Frekvence svlékání krunýře je úměrná věku krevety a s její velikostí se prodlužuje na několik týdnů.
Svléknutí starého krunýře může být stimulováno i změnami parametrů vody, což jsem si ověřil hned po jejich nákupu. Po vpuštění krevetek do nového prostředí, do večera (během asi 5-ti hodin), dvě krevety svlékly starý krunýř. Po takové proceduře je kreveta nějakou dobu velice zranitelná a spíše se schovává, dokud se jí krunýř alespoň částečně neobnoví. Zajímavé určitě je, že s novým krunýřem se krevetě obnový například poškozené končetiny, tykadla a snad i oči (to ale nemám potvrzené).

Krevetky Caridina japonica se velice sdružují Pokud chcete tyto malé krevetky Caridina japonica chovat ve společenské nádrži, tedy akváriu s rozmanitou rybí osádkou, dejte si pozor na velké a agresivní druhy ryb. S malými a mírumilovnými rybami je takové soužití bez problémů, avšak s většími rybami může pro malé krevtky skončit tragicky - stanou se vítaným zpestřením rybího jídelníčku.

Caridina japonica jsou poměrně společenské krevety a rády se shlukují - to platí obzvlášť v případě ohrožení nebo významných změnách jejich prostředí, jako je přelovení do jiného akvária, změny parametrů vody apod. Jako úkryt jim poslouží jakékoliv husté porosty rostlin, kořeny a kameny. V mém případě si vyhlídly v akváriu dominantní kořen, za kterým našli své útočiště a pokud zrovna nehledají potravu, což se děje velice často, jsou zalezlé za kořenem a nejsou v akváriu téměř vidět.
zpět na obsah

Rozdílnost pohlaví

Kreveta Caridina japonica, samička Samice :
Dorůstá větší velikosti než sameček - asi 5 cm a je tedy celkově mohutnější. Charakteristické tečky pro Caridina japonica jsou v 1. a 3. řadě přibližně stejné a hlavně, jsou to tečky. Prostřední řada bývá tvořena krátkými červenými čárkami. Dále lze samici poznat podle produkce vajíček, které jsou vidět jako béžová hmota na zádech anebo již oplodněná vajíčka, která nosí pod tělem u zadních nožiček.

Kreveta Caridina japonica, sameček Samec :
Sameček těchto krevet má menší velikost než samice a jeho velikost nepřesahuje 3,5 cm. Na bocích má patrné 3 řady červených teček u kterých je prostřední pruh tvořen skutečně tečkami.

zpět na obsah

Rozmnožování CJ

Konečně se dostáváme k problému, jak tyto krevetky rozmnožit. Na tomto poli nemám zatím žádné zkušenosti, ale doufám, že to nebude dlouho trvat a budu zde moci popsat konkrétní problémy nebo úspěchy, se kterými jsem se setkal. Odchov je poměrně obtížný a musí se mu věnovat náležitá pozornost a péče.
Samice nosí vajíčka schovaná pod trupem, u zadních nožiček 4-6 týdnů (pokud jsou oplodněná, jinak je již po několika dnech ztratí). Ke konci tohoto období je vhodné ji přelovit do zvláštní nádrže. Když dojde k vylíhnutí larev, které volně plavou ve vodě, odlovíme samici zpět do původní nádrže. Do 5.-10. dne je potřeba upravit vodu s larvami na brakickou nebo mořskou. Někdo měl úspěch s 17 g soli na litr, jiný zase s 35 g/l, přičemž použít lze jak mořskou sůl k dostání v akvaristice nebo obyčejnou kuchyňskou sůl (bez jodu). Chce to vyzkoušet, s čím budete mít úspěch. Jako krmení lze použít nauplie žábronožky solné (artemie), mikroskopické řasy předem připravené na slunečním světle, drobené tablety, krmiva pro potěr. Po 6-ti týdnech dojde k přeměně larvy na malou krevetu a je možné výměnami vody přejít zase zpět k normální vodě (bez soli).
zpět na obsah

Shrnutí základních informací o CJ

Jméno : Caridina japonica
Přezdívka : Amano shrimp, Yamato Numa-ebi, Yamato shrimp, CJ
Velikost : samička 5cm, sameček 3,5
Rozdílnost pohlaví : velikost, samička - postranní červené tečky jsou uspořádané ve dvou řadách, sameček - rozmístění červených teček je nepravidelné
Rozmnožování : vajíčka nosí samička pod tělem přichycená zadníma nožkama. Po vylíhnutí potřebují v larválním stádiu mořskou nebo brakickou vodu - stačí 17g kuchyňské soli na 1l vody, někdy je odchov úspěšný až při použití až 35g mořské soli na litr. Po přeměně larvy na krevetku pokračuje vývoj opět ve sladké vodě.
Chemizmus vody : snáší pH v rozmezích 6,8 - 8,0, spíše neutrální až mírně zásaditou vodu, tvrdost střední až vysoká, snese průměrné hodnoty NO2 a NO3 (40ppm bez problémů), velice citlivá vůči těžkým chovům nebo chemickým přípravkům.
Potrava : Caridina japonica je všežravec, takže požírá jak řasy, rostliny, tak živočišné zbytky, uhynulé živočichy, umělá krmiva pro ryby. Bývá často vyhledávána kvůli schopnosti konzumovat i černou štětičkovou řasu, ale přednost dává kvalitní a chutnější potravě
zpět na obsah

Caridina japonica Kreveta Caridina japonica Kreveta Caridina japonica

Závěr

Krevetky Caridina japonica jsou velice čilí živočichové a ačkoliv se tak vždy neprojevují, dokáží se v případě potřeby pohybovat po akváriu opravdu hbitě. Díky tomu není nijak snadné je odlovit například síťkou na ryby a pokud se Vám to povede, i tak se snaží ze síťky uniknout a vyběhnout pryč. V akváriu jsou schopny zkonzumovat velké množství potravy, ať již zbytků, řas nebo ukradených granulí a tablet pro ryby. Díky tomu, a to považuji za jednu z jejich hlavních nevýhod, vyprodukují úctyhodné množství detritu. V malém akváriu s pouze 5-ti samičkami živorodek (gupek) se po přidání 5-ti kusů krevet po jednom týdnu obsah detritu v odkalovaném dně zněkolikanásobil (typuji 3-krát, možná i více).
Odměnou Vám ale bude jinak čisté akvárium bez většího množství řas a hnijících zbytků potravy. Navíc považuji chování krevetek, pro nás suchozemce tedy jistě exotických potvůrek, za velice zajímavé - určitě jsou přínosem a vítanou změnou v akváriu.
zpět na obsah

Odkazy na související stránky :
Články - Krevetky Neocaridina - Tyto krevetky jsem si pořídil dříve v domění, že se jedná o Caridina japonica.
http://sweb.cz/maniakva/japonica.htm - Popis, fotky a informace o chovu Caridina Japonica, moc pěkné.
Článek vytvořen : 18.7.2005
Článek aktualizován : 29.12.2005