Hnojení akvarijních rostlin -
CO2 ze sifonových bombiček


Kdo nějaký čas vyráběl (kvasil) CO2 za účelem hnojení akvarijních rostlin, určitě zjistil, že to není až zase to pravé ořechové. Má to své nevýhody, které zpočátku nejsou zásadní, ale znáte to...co Vám zpočátku nevadí, časem může, bude :).


Proč již nevyrábím CO2 kvašením?

Sifonové bombičky - kupodivu stále k dostání. Kvašení má jednu velku přednost spočívající ve své geniální jednoduchosti - smícháte cukr a droždí s vodou a máte hotovo. Pak už jen zbývá dovést produkovaný oxid uhličitý do vody a moc to nepřehnat. (podorobně o kvašení co2 ve faq nebo staršího popisu mého akvária).
Nicméně na svoji relativní (ne)náročnost je tato metoda z dlouhodobého pohledu celkem drahá a dříve nebo později Vám na ní začne něco vadit.

A nakonec jsem jednoduše chtěl zase vyzkoušet něco nového :) (na tlakovou lahev určitě také jednou dojde).

Sifonová lahev

Sifonová láhev na hnojení co2 Ačkoliv se zdá, že sehnat v dnešní době sifonovou lahev může být jednoduché, zdání klame. Vím, že jsme doma nějakou měli, ale po prohledání celého bytu jsem se musel smířit s myšlěnkou, že už je dáávno pryč. Pak tedy zbývaji známí, bazary apod. (možná, že se dá koupit i nová, ale...to bych radši rovnou koupil tu tlakovou lahev na co2). Po týdnech shánění se na mě usmálo štěstí a já měl od babiček mojí přítelkyně 2 sifonové lahve, jenže...
Doby, kdy tyhle lahve byly funkční jsou již dávno pryč a gumová těsnění bohužel vydrží hodně málo. Tu větší jsem po tom, co jsem našel všechna těsnění rozteklá a zapeklá rovnou zavrhl. Druhou menší lahev (vlastně není na sifon ale na šlehačku - nevadí) jsem důkladně očistil, těsnění trochu restauroval v oleji a začal experimentovat. Ejhle, těsnění stejně netěsní. Sifonová láhev na hnojení co2, detail hrdla Začal jsem tedy shánět gumová nebo silikonová těsnění a to v rozměrech řádově milimetry (průměr 3mm, tloušťka 1 mm apod.). Z mnoha obchodů jsem odešel s neúspěchem, až jsem něco použitelného sehnal v obchodě, kde měli od každého něco (traktory, gumy, těsnění, motory, sekačky...nejaký Agro nebo podobně). Těsnění jsou dost tvrdá, takže to ještě není ono, ale protože si o silikonových můžu nechat jen zdát a lahev neutíká, musí mi to stačit.
Když sifonová lahev udrží co2 po několik dní, mám vyhráno a můžu řešit nádobu do akvária.

Aplikační nádoba v akváriu

Další dilema - nádoba musí být dostatečně veliká, nejlépe hranatá, aby se dala dobře uchytit ke stěně, nevýrazná. Něco podobného trojúhelníhového tvaru prodává Rataj, ale není to levné a nejsem si jist, zda by to stačilo pro 250l akvárium.
Jako první jsem vyzkoušel starší skleněnou flašku pro mimina, objem 250 ml. Během pár dní se ukázalo, že to není ono - lahev měla příliš ouzké hrdlo, takže do vody pronikalo málo oxidu uhličitého, měla příliš malý objem.
Druhý a snad úspěšný pokus jsem udělal s plastovou nádobou určenou do kuchyně na sypké hmoty. Její objem je 1,2 litru a hrdlo je dostatečně široké na to, aby se do vody dostalo dost co2. Do čím většího proudu hrdlo nádoby umístíte a čím hlouběji ji dáte, tím více oxidu uhličitého difunduje do vody.
Plyn ze sifonové lahve přivádím do nádoby vzduchovací hadičkou opatřenou dvěma zpětnými (jednocestnými) ventily - jeden je umístěn ještě v akváriu téměř u otočené nádoby, aby se voda nedostala ani do hadičky. Ten druhý je naopak umístěn na druhém konci, který při plnění nasazuji na sifonovou lahev, aby zabránil proniknutí vzduchu do do vzduchovací hadičky - při plnění bych musel tento vzduch natlačit do nádoby, než by se tam dostal oxid uhličitý. Kromě toho plní funkci pojistky - 2 je více než 1 a pokud jde o vylité akvárium vzduchovací hadičkou...již jsem se poučil.
Drobným oříškem je uchycení nádoby v akváriu. Já ji chtěl mít na stěně, takže jsem koupil několik oboustranných přísavek, několik normálních, naplácal a zdrhovadlama uchytil na nádobu a přilepil do akvária.
Několik dní to drželo pěkně u dna, jak jsem chtěl (větší tlak způsobí rychlejší difuzi plynu do vody), ale pak to pomalu sklouzlo až nad hladinu. Abych nádobu uržel pod vodou, vklínil jsem ji tedy pod výztuhu zadního skla. Tentokrát to drží velice dobře, ale je to těsně pod hladinou - časem to možná zkusím přichytit níž (blíže ke dnu).

Výsledky, zkušenosti

Difuze co2 do akvária není nijak závratná a tato metoda by byla vhodná spíše pro menší akvária - pro velké akvárium by to chtělo velký zásobník plynu v akváriu a to není estetické a překáží to. Na druhou stranu mi rostliny rostli docela úspěšně i bez hnojení jak PMDD a jiných hnojiv, tak bez oxidu uhličitého, takže mým účelem nebylo rostliny nadupat céóčkem, aby začali bláznit, ale spíš jen tak popíchnout, aby rostly lépe. Tento účel si troufám říct se mi povedl splnit a nějakou dobu budu tuto metodu přihnojování určitě používat.
Příště snad již konečně tlaková láhev, redukční a jehlový ventil, difuzor nebo reaktor...ale na to si budu já i Vy muset ještě nějakou dobu počkat.

Článek vytvořen : 22.12.2005
Článek aktualizován : 2.01.2006