Focení akvária


Vyfotit akvárium nebo živočichy (rostliny) v něm tak, aby jste měli z výsledné fotografie radost není vůbec žádná sranda. V následujícím krátkém článku bych chtěl shrnout problémy, se kterými se při focení ryb potýkám.


Jak fotím...

Hned na začátek bych chtěl zdůraznit, že nejsem ani průměrně dobrý fotograf. Zkušenosti s focením jsem začal sbírat relativně nedávno na digitálním foťáku Olympus Z2 (??), který si koupila přítelkyně. Do té doby jsem nefotil. Proto ode mě neočekávejte používání přesné terminologie a pokud náhodou napíši někde nějaký nesmysl...zachovejte klid :) (a dejte mi vědět třeba v diskuzi dole).

Jak tedy fotím? Pokud nemám náladu si s něčím vyhrávat, zvítězí samozřejmě plný automat. Někdy jsou s ním výsledky docela uspokojivé, jindy, především při slabém osvětlení, s automatickým nastavením nenafotíte téměř nic. Tehdy přichází na řadu režim s prioritou času. Nastavím si čas od 1/50 do 1/20 v závislosti na hloubce ve které fotím nebo prosvětlení daného místa akvária, dále nastavím světlost na +2,0, díky čemu dostanu světlejší fotku a mohu tedy použít kratší čas. Opravdu nevím, jak se tento parametr přesně jmenuje, ale funguje podobně jako jas na monitoru - nastavení je možné v rozmezí -2,0 až +2,0. Po posílení osvětlení akvária na 4*36 W se s tímto nastavením dají dělat poměrně slušné fotky. Ještě před nedávnem, kdy jsem svítil pouze 2*36 W + 2*11W jsem musel nastavovat nejmenší čas 1/25 nebo více a protože to je na focení pohyblivých ryb už hodně dlouhá doba, řešil jsem to pomocí blesku. Ten jsem přenastavil na hodnotu -1,0 nebo tak nějak (nejsem si teď jistý jaký je u tohoto nastavení krok...rozhodně nepravidelný), nastavil krátký čas kolem 1/80, 1/100 a výsledné fotky také nebyly špatné.

U blesku je ale problém s odrazy světla od skla a odrazy světla od světlých částí ryb a vybavení akvária. Často si mi stávalo, že ačkoliv byla fotografie celkově tmavší, světlé části ryb, bílé kamínky apod byly přepálené. Další nevýhodou je u blesku zvýraznění všech nečistot a šmouh na skle. Pokud máte sklo trochu zaprášené, jsou na něm šmouhy od posledního utírání nebo na vnitřní straně rostou nepatrné řasy, vše je díky blesku vidět a působí to velice rušivě.
Blesk také může rušit ryby. Ani pro člověka to není nic příjemného a přitom to pro něho není nic neznámého. Pro ryby může být blesk silně stresující faktor. Musím ale říct, že sám jsem si nikdy nevšiml výrazných změn chování ryb před focením nebo po focení s bleskem.

Jak na začátku zmiňuji, používám automatické nastavení nebo prioritu času a u většiny fotek se pohybuji na spodní hranici clony, tedy 2,8. Kolega, fotograf, mi doporučoval ještě fotit s prioritou clony. Nezkoušel jsem to, ale přijde mi, že čas je lepší. Často mi totiž foťák signalizuje, že jsem mimo rozsah clony a nastaví nejmenší možnou hodnotu, tedy 2,8. Pokud fotím s prioritou času, čas mi už nezmění. Pokud bych fotil s prioritou clony, nastavím si clonu stejně na minimální hodnotu 2,8 a čas mi bude foťák v závislosti na světle nastavovat sám. Problém je v tom, že někdy je v dané situaci čas delší než 1/20 nepřípustný a výsledná fotografie je vždy rozmazaná. Proto tedy dávám přednost režimu s prioritou času.

Přisvětlování externím zdrojem světla se mi osvědčilo především u malého 30-ti litrového akvária, kde svítím jednou kompaktní zářivkou 11W. Při osvícení akvária dalším stejným zdrojem světla jsou výsledky podstatně lepší. Bohužel doma nemám žádnou lampičku s halogenovou žárovkou nebo se zářivkou s vyšší barevkou teplotou. Použité úsporné žárovky mají barevnu teplotu 2700K, takže vytvářejí žluté světlo jako žárovka. Pod takovým světlem jsou pak výsledné fotografie se silně teplým, žlutým nádechem a díky tomu je často barevně upravuji. Buď použiji studené filtry, upravím intenzitu jednotlivých složek barev ručně nebo použiji automatické softwarové vyvážení úrovní barev (to ale často nevede k reálným obrázkům). Když už jsem se dosal k úpravám fotografií na počítači, tak ano, všechny fotky na tomto webu jsou trochu upravené. Minimálně je zmenšuji a protože při jejich zmenšení dochází k rozostření, vždy je následně lehce doostřím. Pokud je to nutné nebo to přispěje ke zlepšení výsledného obrazu, upravuji kontrast nebo jas a někdy i barvy - především k odstranění již zmíněné žluté barvy způsobené teplým světlem.
Dobrých výsledků se mi podařilo dosáhnout také při použití blesku při focení malého akvária. Poddimenzovaný bílý blesk v kombinaci s 2*11W teplého světla 2700K vytvoří velice reálný obraz. Bohužel takto nelze fotit z bezprostřední blízkosti (tedy detaily), ale minimálně z 1m (nebo více), jinak je osvícení akvária bleskem dominantní se všemi jeho nevýhodami. Hodil by se tedy ještě slabší blesk nebo nejlépe nějaký halogenový refletor odpovídajícího výkonu :)

Ukázky změny barev fotografie - částečné odstranění žluté.
Ukázka - originální fotka, zmenšená Ukázka - fotka je zmenšená, má upravené barvy
Ukázka - fotka je zmenšená, má upravené barvy a je doostřena

Co se týče odlesků od skla (s blesekm i bez blesku), osvědčilo se mi focení objektu shora pod úhlem kolem 45° Tím se většinou úspěšně zbavím odlesků mě a foťáku ve skle. Problém ale stále zůstavají odlesky světla od okna a od prosklených dveří, za kterými je další okno. Proto je nejlepší fotit objekt kolmo na stěnu akvária - tedy žádné vychýlení do stran + již zmíněné sklopení o 45° dolů. Záleží na světelných podmínkách v místnosti - někdy taková opatření nejsou potřeba, jindy jsou i tak nedostatečná.
Předpokládám, že by se to dalo řešit polarizačním filtrem, ale tam jsem ještě nedospěl :).

Nejhezčí fotky se mi vždy povedly při focení detailů, tedy při použití režimu makro nebo supermakro. Supermakro používám většinou ne nepohybující se objekty, protože jinak je fotka vždy neostrá nebo alespoň její část. Má to co dělat s hloubkou ostrosti, ale teď nevím jestli je příliš malá nebo příliš velká...však Vy víte. S režimem supermakro se mi dělají dobře fotky řas, rostlin, plžů, příslušenství akvária apod. Režim makro je lepší na pohybující se předměty, tedy ryby, protože i při jejich pomalém pohybu nebo jejich otočení nedojde k rozostření jednotlivých částí. Požívám ho tedy pro focení pohybujících se ryb a předmětů dále od skla (20cm).
U supermakra je k dispozici pouze digitální zoom, který nikdy nepoužívám, u makra je možné použít i optický. Pokud tedy mám čas, přiblížím si daný objekt na nejbližší možnou vzdálenost tak, že při dalším přiblížení dochází již k rozmazání, respektive nelze zaostřit.

A jak na to reagují ryby? Popravdě je snimi obvykle problém. Již samotné přiblížení s fotoaparátem na vzdálenost jen několik desítek nebo jednotek centimetrů od skla je pro ně nezvyklá událost, která je nabádá k opatrnosti. V praxi utečou dál od skla, jsou více plaché a nedovolí si přiblížit se tak blízko, jako kdybych nefotil. Výrazné je toto chování u některých teter a pancéřníčků.
Možná by se tento problém dal vyřešit postavením fotoaparátu na stativ těsně ke stěně akvária, aby si něj ryby zvykly.

Kolik fotek se povede? Jedním slovem, málo. Asi jednu třetinu fotek mažu hned na foťáku, další třetinu na počítači kde je vidět více detailů a nakonec z té poslední třetiny je jen několik fotek opravdu pěkných. Typuji, že 1 z 10-ti fotek se opravdu povede. Proto si nedokážu focení akvária bez digitálního foťáku vůbec představit. S digitálním foťákem vidíte ihned dosažený výsledek, pokud se nepovede, můžete ho smazat, upravit nastavení foťáku a fotit znovu. Navíc můžete jeden objekt nafotit třeba 20-krát a posléze promazat rozmazané nebo nepovedené fotky a z těch povedených nechat jen ty nejhezčí.

Závěr

Pokud jste článek dočetli až sem, jistě k němu máte co říci. Jak já, tak čtenáři ocení jistě Vaše zkušenosti s fotografováním akvária, pokud je popíšete v diskuzi. Zároveň pokud jste zdatní fotografové, mi můžete poradit, jak se vyhnout některým uvedeným potížím nebo opravit některé mé začátečnické chyby.

Odkazy na související stránky :
Galerie - V galerii si můžete prohlédnout moje dosavadní úsvěchy s focením akvária.
Článek vytvořen : 18.7.2005
Článek aktualizován : ???