Něco o mých akváriích...


...aneb jak to všechno začalo (od konce).


Obsah stránky :
¦ 250l akvárium ¦  Údržba ¦  Layout ¦  Hnojení ¦  První 30l akvárium ¦ 

250 litrů

Po prvních zkušenostech s malým 30-ti litrovým akváriem a po přečtení všech možných akvaristických stránek a diskuzí o nádherných, hustě osázených akváriích, jsem se rozhodl pořídit něco většího. Protože jsem měl k dispozici skříňku s vrchní deskou 100*50 cm rozhodl jsem se, že po nutných úpravách se na ni akvárium 130*50*50 bez problémů vejde. Bohužel především doma v tom viděli veliký problém :) Představa akvária s objemem asi 30-ti kýblů vody je poněkud děsila a tak jsem byl rád, když jsem si prosadil alespoň 100*50*50 (délka*výška*šířka), tedy jak správně počítáte 250 litrů.(tedy "jen" 25 kýblů vody :-)

Aby jste se nedivili, proč stále zdůrazňuji počet kyblíků vody...jednou se mi podařilo jeden doma vylít. Docela zážitek (zkuste si to :) - a teď si jich představte 20 nebo 30. To už je skoro jako malá povodeň.

Jedna z prvních fotek 250l aq Další fotka 250l akvária
Více (aktuálních) fotografií najdete v galerii sekce Akvárium.

Po průzkumu dostupných akvaristik zde v Českých Budějovicích a zjištění cen, které se pohybovaly až kolem 3500 Kč jsem se rozhodl pro jednoho sklenáře (známého táty), který distribuuje akvária především do Rakouska (jestli se nepletu) - jak jsem se posléze dozvěděl, jeho firma má profi vybavení na výrobu akvárií. Více než příjemně překvapijící pro mě byla cena při vyzvednutí akvária, která byla něco kolem 1600Kč.

Mezitím, co jsem týden nebo dva čekal na vyrobení akvária, zpevňoval jsem s tátovou pomocí dřevotřískovou skříňku. Na vnitřní stěny jsme přišroubovali nejaké I profily svařené se čtvercovým profilem asi 30*30 pod horní nosnou deskou, vpředu i vzadu. Celkově to neni nic profi, ale unést by to mělo hodně (i když po přečtení některých diskuzí na internetu ohledně výroby skříňky pod akvárium mám občas trochu strach :c)

Pak přišel ten dlouho očekávaný okamžik kdy jsem měl hotovou skříňku a v pokoji čekalo slepené akvárium. Skříňku jsem postavil do rohu místnosti (od okna asi 4m, okno na východní straně, takže sluníčko na něj svítí akorát tak ráno do 9h), na desku jsem položil 2cm polystyrenovou desku, akvárko a začal hadicí napouštět vodu.

Samozřejmě jsem měl strach z kdovíjak katastrofického scénáře, který se naštěstí nekonal. Když byla voda asi do 1/3, začal jsem dovnitř sypat asi 20 kg "písku". Bohužel pozdě jsem si uvědomil, že jsem měl nejdřív dát na dno kus polystyrenu a na něj dva největší kameny. S vodou a kamínkama vevnitř to nebyla zase taková legrace...holt chybama se člověk učí. Když jsem dovnitř konečně nasypal všechny kamínky a dopustil plné akvárko vody, konečně jsem se začal kochat pohledem na plnou nádrž (i když prozatím zcela bez života).
Teď bohužel přišla ta nepříjemná věc, kdy jsem si všiml, že akvárium v prostřední třetině téměř vůbec nesedí na polystyrenu, respektive na skříňce. Boční vzpěry byly pravděpodobně přivařené šikmo k nosným čtvercovým profilům a po přišroubování bočních vzpěr ke skříňce muselo dojít k nepatrnému prohnutí nosné desky. Docela mě to vyděsilo a okamžitě jsem začel akvárko vypouštět malým vnitřním filtrem a dlouhou hadicí (v té době mě ještě jaksi nenapadlo, že samospádem i při délce hadice kolem 5-ti metrů a spádu asi 1m by to teklo mnohem rychleji. Až teprve druhý den jsem vyřešil provizorně prohnutí naboucháním několika vrstev tvrdého papíru mezi nosnou desku a ocelové vzpěry (vzpěry jsou tedy stále mírně prohnuté, zatímco deska je více či méně rovná). Když o tom teď uvažuji, nebylo by od věci to někdy zkontrolovat.

Fluval 204 Asi již druhý den jsem dovnitř namontoval externí filtr Fluval 204, který něco přes týden běžel v menším zaběhnutém akváriu, aby se v něm alespoň částečně vytvořily nějaké nitrifikační bakterie. I když moc dobře vím, že by se nová nádrž měla nechat nějakou dobu zaběhnut, než se do ní vpustí ryby, neodolal jsem a již asi třetí den po napuštění jsem tam vpustil prvních pár rybek - gupek. Předtím jsem ale neopomněl změřit hladinu dusitanů NO2, která byla překvapivě velice nízká (v rámci přesnosti testu neměřitelná) a již se jejich hladina nezvýšila (filtr byl tedy alespoň částečně naočkovaný).
Nedlouho poté jsem tam přestěhoval i značnou část rostlin z 30-ti litrového akvária a nad něj umístil provizorní osvětlení 2*18W. Tolik tedy k začátku mého největšího akvária.
zpět na obsah



Údržba :

Jak probíhá pravidelná údržba (a mnohem více) se můžete podrobně dozvědět v deníku. Obvykle měním 1/3 vody jednou týdně (občas jednou za dva týdny). Velmi se mi osvědčilo natáhnout zahradní hadici do koupelny, do vany, na její druhý konec přidělat odkalovačku (třeba jen provizorně izolepou), hadici přiškrtit a nalít do ní vody co se vejde. Po uvolnění hadice a ponoření "odkalovacího zvonu" už voda teče samospádem. Kvůli délce hadice ke kouplně asi 6m a převýšení pouze 1,5m není průtok vody nijak silný. To mi na jednu stranu dává moře času na důkladné odkalení nečistot, na druhou stranu to nelze nijak urychlit. V málo zarostlé nádrži je tento způsob nanejvýš efektivní a rychlý, v poměrně zarostlé nádrži to začíná být problém. Slyšel jsem, že v hustě zarostlých akváriích se dá pohodlně odkalovat tak, že hadici držíte v dlani a prsty prohrabujete lehce dno...chce to grif, který nemám.
Před i po odkalení vysbírávám uhnívající a opadávající listy, chomáče zelené vláknité řasy apod. Po odpuštění asi 1/3 vody během odkalování odpojím odkalovačku z jednoho konce hadice, druhý konec přišroubuji na vodovod a hadici v akváriu zajistím pod nasávání filtru, aby nevypadla. Pustím vodu (díky plynové karmě vlažnou) a hadici v akváriu držím na skleněné výztuze, po které voda vcelku rovnoměrně po celé délce přední stěny stéká.
Proč tak složitě? Pokud nechám vodu vtékat přímo do akvária, vytvoří v něm velké proudění a vzniklý vír strhne ze dna většinu zbytků nečistot (vesměs organických). Tím se voda zbytečně zakalí a trvá nějakou dobu, než se nečistoty zase usadí, ale hlavně velké množství organických nečistot ve vodě je naprosto ideální pro rozmnožení černé štětičkové řasy a řasy "vousaté" (obecně ruduch). Nevím, jak se jí přesně říká, ale anglicky je popisována myslím jako beared alge. Tuto skutečnost jsem si již několikrát ověřil.
Chcete-li vědět více o údržbě akvária, přečtěte si článek Pravidelná údržba akvária.
zpět na obsah

Změny layoutu :

Samo odkalení a nutná pravidelná údržba zabere kolem jedné hodiny - odfláknout se dá i za 30 min, ale většinou mi zabere i s přesazením a protrháním rostlin kolem 1,5h. Po uplynutí této doby vás obvkle přejde chuť ještě nějak měnit vzhled nádrže, přesazovat rostliny, které začínají stínit menším a vůbec měnit nějak zásadně vzhled. Protože se ale snažím vyvarovat nadměrného zvíření nečistot ze dna do vody, pouštím se do větších zásahů brzy po pravidelné údržbě, dokud není na dně nastřádáno příliš mnoho detritu, tzn. druhý, třetí den poté.
zpět na obsah

Hnojení :

Od Rosika (www.r.wz.cz) jsem si objednal PMDD (kdo nezná, ať vyhledá pomocí Google.com), které dávkuji asi 3ml denně, pokud hnojím CO2. Když vidím, že CO2 zkomírá, zapomenu nebo se mi nechce, nehnojím vůbec (obzvlášť v poslední době). Původně jsem CO2 používat nechtěl, ale protože rostlinky po něm rostou opravdu mnohem rychleji a sníží se tím i výskyt řas, neodolal jsem. Nebyl jsem ochotný uvolnit prostředky na zakoupení tlakové lahve a příslušenství, takže prozatím (asi již půl roku) kvasím CO2. Je to úžasně primitivní, ale funguje to. Vezmete 2l nebo 2,5l PET lahev, do víčka provrtáte díru, protáhnete vzduchovací hadičku a řádně utěsníte (silikon, lepidlo apod.), druhý konec hadičky dáte do nasávání filtru, abyste zajistili co nejefektivnější rozpuštění CO2 ve vodě. Bublinky, které uniknou hned nad hladinu Vám jsou k ničemu. Ještě je vhodné zapojit do hadičky zpětný ventil, abyste zabránili případnému vytečení třeba i celého akvária samospádem. Pokud hodláte umístit pet lahev pod akvárko, považuji zpětný ventil jako nutnost (nikdy nevíte).
A teď obsah PETky : Do poloviny naplníte teplou vodou, přisypete 2 hrnky cukru (asi 4-5dcl, přibližně 1/2kg), zavřete neprovrtaným víčkem, rozmícháte třepáním, mezitím do hrnečku nalijete trošku teplé vody, nalámete do něj necelou polovinu jednoho balení kvasnic (balení váží tuším 42 nebo 48g, takže 15-20g použijete) a důkladně rozmícháte. Nakonec kvasnice přilijete do PETky s cukrem a lahev doplníte do 4/5 vodou. Teď už ji jen stačí přišroubovat k provrtanému víčku a počkat až začnou utíkat bublinky. Občas se mi stalo, že při chladnutí obsahu lahve (včetně vzduchu, čímž vznikne v lahvi podtlak), pokud ještě nebyla dostatečná produkce CO2, která by tento podtlak vyrovnala, došlo k nasátí vody hadičkou až ke zpětnému ventilu. Jedna náplň CO2 mi takto vydží kolem dvou týdnů - musíte však počítat s postupným snížováním produkce CO2. Proto mám ještě jednu připravenou PET lahev a když vidím, že jedna dojíždí, namíchám druhou. V létě, při vyšších okolních teplotách bublá pet láhev výrazně kratší dobu než v zimě, kdy je teplota v pokoji nižší.

Tento návod mi funguje v 250l akváriu. Takže POZOR!, pokud budete zkoušet kvasit CO2 v menší nádrži, musíte experimentovat s množstvím cukru a kvasnic. Čím více kvasnic, tím bouřlivější je produkce CO2 (obzvlášť první den, dva) a čím více cukru, tím déle kvašení probíhá. Kvašení ustane v okamžiku, kdy se vyčerpá cukr v lahvi, když množství alkoholu dosáhne tuším kolem 15-20%, alkohol zabije kvasinky a proces se také ukončí a nakonec tuším, že i při vstupu kyslíku do láhve (nebo ne? Podle mě by to mělo být anaerobní kvašení jako když vyrábíte víno...ale možná se pletu).
Další důležitá upozornění : CO2 v nadměrném množství působí jako anestetikum a posléze může způsobit rybám smrt! Můžete si tedy při bouřlivé reakci zvlášť v počátku otrávit celé osazenstvo akvária. Obsah lahve by se Vám také za žádných okolností neměl dostat do akvarijní vody. Nemám s tím naštěstí osobní zkušenost, ale na internetu se o tom dočíst můžete - jsou s tím jen nepříjemnosti. Dejte si tedy pozor, ať Vám lahev nepadne na bok - přetlak v lahvi poté protlačí její obsah až do vody. I přesto se Vám do vody může dostat malé množství nápně přes výpary, což se může projevit skvrnou na hladině. To by šlo vyřešit ještě následným probubláváním CO2 vodou, čímž by se měl plyn dostatečně pročistit (nádoba naplněná do 1/2 vodou, vstupní trubička sahající dostatečně pod hladinu, výstupní trubička hodně nad hladinou...stejný princip jako vodní dýmka). Ještě jsem to nezkoušel, ale chystám se na to. Jo a pokud se vám ucpe hadička nebo bude nějakým způsobem neprůchodná cesta pro vyvíjející se CO2, může vám to bouchnout. :c) Hodně štěstí. Nene, vůbec se toho nemusíte bát - nic hrozného to není. Jen si neodpustím poukázat na možná rizika. Jestli jste nikdy nezkoušeli přihnojovat rostliny pomocí CO2, je toto nejjednoduší a z hlediska počátečních nákladů nejlevnější cesta.
zpět na obsah

Aktualizace :

Nedalo mi to a vyzkoušel jsem výše popsaný způsob čištění co2. Prozatím je to v provozu jen pár dní, ale zdá se mi, že mastná skvrna na hladině, se kterou jsem se již za posledních 6 měsíců smířil, zcela zmizela. Nejsem si samozřejmě 100 procentně jistý, že je to důsledek probublávání co2 vodou, ale považuji to za pravděpodobné. Mastný povlak na hladině se obvykle objeví vždy po krmení, ale nevydrží na hladině stále, tak jako doposud. Kromě toho je výrazně slabší.
Za další výhodu této dodatečné lahve považuji její objem prázdného místa (kde je co2) a který se v případě převržení primární PET lahve, kde vzniká kvašením oxid uhličitý, zaplní právě obsahem této lahve (tzn. cukr, kvasnice a alkohol vzniklý kvašením). Díky tomu by se v případě převržení neměla tato bublající "polévka" dostat do akvária.

Zde dodatečně dodávám obrázek
Fotka s PETkama na kvašení co2

a schéma zapojení celého "zařízení" na výrobu co2.
Schéma zapojení lahví na výrobu co2

Popis schéma :

  1. PET lahve - někdy používám jen jednu (někdy i žádnou, pokud zapomenu, nemám čas nebo jsem moc líný namíchat novou náplň :)
  2. dodatečná láhev/kanistr s vodou, kde dochází (předpokládám) alespoň k částečnému pročistění vyprodukovaného co2
  3. akvárium (na schématu již není zakresleno), hadička vede do nasávání externího filtru

Doporučuji nepodceňovat možnost netěsností u PET lahve a všech spojů hadiček, protože Vám tudy může utíkat mnoho nevyužitého co2. Pokud budete tento způsob přihnojování co2 zkoušet, dejte si na to také pozor. Já si ověřil opravdu velmi dobrou těsnost celého systému nechtěně, když se mi v akváriu ohnula hadička přivádějící co2 do sání filtru. Tím ohybem / zlomením se naprosto uzavřela a aniž bych si toho všiml, namíchal jsem novou náplň do PET lahve. Jen náhodou jsem si všiml, že ačkoliv v láhvi dochází k divokému kvašení, do filtru žádný plyn nejde. Při bližším zkoumání pet lahví a přídavného kanistru jsem se téměř zděsil, když jsem zjistil, že obě lahve jsou naprosto tvrdé a kanistr původně ve tvaru kvádru začíná připomínat spíše kouli. Když jsem si představil, co by se mohlo stát, kdybych si toho nevšiml a za půl hodiny odjel, jak jsem se chystal, na pár dní pryč, docela jsem se zhrozil. Po zprůchodnění hadičky v akváriu se vyprodukovaný plyn vyhrnul pod slušným tlakem ven, okamžitě zavzdušnil filtr, tak že se v něm proudění vody zcela zastavilo, voda pocákala zeď...prostě paráda. :c) Radši nechci vědět, co by se mohlo stát, kdybych si toho nevšiml...
zpět na obsah



30 litrů

Vzhledem k tomu, že to bylo moje první akvárium, které jsem se rozhodnul založit ze dne na den, aniž bych o tom něco věděl, byly začátky vcelku krušné. Akvárko jsem akorát důkladně opláchnul, nijak nedezinfikoval, přestože před tím v něm byl docela dlouho křeček. Nasypal jsem dovnitř kamínky, nalil vodu, koupil pár rostlinek a vnitřní filtr (s hrozně malým objemem filtrační hmoty), zapojil provizorní osvětlení, za dva dny vpustil 3 páry gupek a začal se divit...
Malé akvárium Malé akvárium
Rosliny nerostly, spíš uhnívaly, u pavých oček se objevil bakteriální rozpad ploutví, podivné chování, bílé dlouhé výkaly - zkrátka si vytrpěly své. Ale ruku na srdce, kdo ze začátku (při pořizování prvních rybek) věděl co dělá? Samozřejmě následovaly pokusy o více, či méně úspěšné léčení všemožnými přípravky, většinou za nemalé peníze, doporučené prodejcem v akvaristické prodejně.
Následovalo pár úmrtí mojich prvních svěřenců, ale na druhou stranu (nevím, jestli naštěstí nebo bohužel) jsem měl jako první ryby gupky, takže za několik týdnů se v akvárku, k mé veliké radostli, objevilo spoustu malých rybiček. Naštěstí mě tento koníček docela chytil, takže po prvních neúspěších (i úspěších...i když jich zpočátku nebylo příliš) jsem si pořídil nějakou literatutu a obrátil se na internet , kde jsem začal pročítat desítky stránek a spoustu užitečných informací (některé naleznete v odkazech).

Netrvalo dlouho a jedno akvárium mi samozřejmě nestačilo, takže jsem přinesl z garáže druhé, stejně malé a začal zařizovat. Tentokrát jsem už zhruba věděl, co dělám. Bohužel mělo malou výšku, takže jsem pro něj nenašel žádné zajímavé využití a po zřízení velkého 250l akvária jsem ho zase zrušil. Teď občas uvažuji, jestli bych z něj nezkusil udělat externí pomaluprůtočný filtr. K realizaci jsem se ještě ale neodhodlal.
zpět na obsah

Více fotografií najdete v galerii sekce Akvárium.

Článek vytvořen : 5.7.2005
Článek aktualizován : 14.10.2005